Mi mili broucci, kamaradi.. uz jsem opet tady, tedy zpet na Jave, v Solu a Yogji! …vlastne je to uz skoro tri tydny, co jsem se vratila z veskereho velkeho cestovani.. A je zrovna na case znovu se ozvat a zacit zapisovat!
Moc jsem vam chtela podekovat za uzasne reakce a podporu.. je to hrozne krasne, vedet, ze mne mate radi a ze se vam blog libi a zajima.. a jeste uzasnejsi a dojemnejsi jsou psani, ktera mi sem prisla, jsem za ne tak stastna a vdecna.. je to ohromne prekvapko, prijit domu a objevit takovouto postu.. mam tech par psanicek v pokojiku na krasnych mistech a kdyz je mi nekdy teskno, procitam si je a vzpominam a mam u sebe pratele z domoviny.. dekuji!
A Sarko, ty jsi takova zlata broucinka! ..vsak vis)) ..kujuu..*
V nejakych chvilich zjistuji, ze mi pratele a nejake ceske zalezitosti, nebo proste veci a situace co znam a rada ziji, obcas chybi.. je to takove dojemne a nostalgicke, vzpomenout a zacitit je tady.. ale i pres takoveto jemne chvilky jsem tu spokojena a stastna.. hodne.. porad mam spoustu planu a motivace..
Dnes jsem dostala neoficialni potvrzeni meho prodlouzeni stipendia o dalsi rok! Na oficialni si jeste pockam do pondeli, ale vse nakonec po ne uplne drobnych komplikacich (popravde receno to vypadalo dost blede, protoze puvodni prihlaska asi nedorazila, nebo ne vcas.. I tak bych tu zustala, ale bylo by to komplikovanejsi krapet..) a uzaverce vyberu, vypada jiz na dobre ceste.. Ma skola zazadala znovu a uz jsem zase na listine s odklepnutym vyberem.. Jen jsem chtela jit na stoprocent do Jogji, tim myslim i na skolu.. Takto budu oficialne stale Sololska, ale nevadi, i tak stehuji tam.. na dalsi rok..
Ted jsem si opet vyhezcila a zabydlela pokojik v Jgji.. pred odjezdem na Sulawei jsem se vyporadala s matraci projezenou houbickama uz uplne, takze po prijezdu zpet mne cekaly steny se hrebiky a na podlaze koberec jen.. vice squatt nez pokoj.. Takze jsem se jala prilezitosti a udelala si jiz dlouho planovany zasadni rez! Sobotni rano brzke, s Kosenkem, mym kosmickym princem), jsme dorazili do Jgji na trh nabytku, coz znamena asi 7 stanku vedle sebe s budkami z preklizky nebo nejakeho lehkeho dreva celkem umne stlucene k sobe.. jeden vedle druheho maji uplne stejne veci, 3 druhy stolku, 2 druhy almary, policky.. s plastovymi zlatymi predekorovanymi ruckami, brr. Usmlouvala jsem na celkem normalni cenu jeden ne prilis desivy stolecek a zaviraci almaru, presne tak akorat co potrebuji.. podivujici a nevericne uculujici se chlapci z „obchodu“ mi celou zalezitost umne zavazali na Kosicka a ja se zatim pripravovala na dalsi dobrodruzstvi.. I kdyz je Kosenek velky motor, zejmena oproti indoneskym, ktere jsou minimotorky pro panenky, stlacit se s batohem k riditkum tak, aby jeste neco bylo ovladatelne a nespadli bychom ihnet, dalo trosku zabrat.. jeste k tomu byla v celem meste zacpa, takze se ze vsech stran tlacila ostatni vozitka a pomalu se vse posouvalo vpred a do volnych skulin, coz se skrini a stolem stale se povolujimi z utazenych provazku, neni uplne uplne stabilni ani bez rizika, pro zacatecnika v indopreprave zvlaste.. na pulce cesty jsme museli zastavit a s pomoci hodneho pana becakare uculujicim se nad bule(mistni oznaceni pro belocha) zapasicim s takovouto jizdou, vse prevazat a utahnout.. nastesti vse vydrzelo uz na spravnem miste a doma se mohlo zacit zkraslovat.. almarka i stolek samozrejme dostaly novou patinu a slonoviovou barvou s cernym dekorem trochu artdeco vzhled.. hlavne ta blystiva rucka ma na sobe vrstvu kryci barvy..a jelo se pro novou matraci! Kupodivu to uz nebylo tak slozite.. vse se jen svazalo do kozelce a pripevnila se jakoby raminka na zpusob batohu, pripnout na zada a jede se!
Dalo to chvilku prijemne prace a pokojik byl zase vonavym a krasnym domovem.. uz se tam zase tesim! V prubehu vikendu jsem potkala sympatickeho chlapika z Australie, Dina, ktery chvili prebyval u kamaradky a ktery projel za 13 mesicu kus sveta, od evropy pres Kyrgyzstan, Mongolsko, Sibir, Japonsko a veskerou Asii na necem neuveritelnem.. na Betsy! Tak pojmenoval svoji robokopskou KTM offroadovou motorku, devetsetpadesat kubiku, juuva.. cele dva dny jsem na ni neprestala valit oci a jizda na ni(samozrejme jako spolujezdec) byla proste ne-u-ve-ri-tel-naa! Asi jsem se stala opravdu milovnikem takovych masin.. toto je vec, kterou rozhodne nezapomenu.. vrrr, brrrm! Treba si nekdy taky takovou poridim a prokrossim svet! Zatim to ale mozna vypada na Vespa vylet zpet do Evropy.. velmi mozna..
Dino po par dnech v Jogji cestuje smerem na nadherny vulkan Bromo, pote na Bali a zpet domu.. jelikoz je to smerem pres Solo, dalsi rano jsme vyrazili timto smerem, pres Prambanan(jeden z nejstarsich hindu chramovych celku) a zdrzeli jej do dalsiho dne jeste prohlidkou Sola..Betsy je kralovna silnic a uhrane oci vsech, takze o zabavu bylo dost postarano.. silena to masina a skvely clovek, nu, cestovani..
Žádné komentáře:
Okomentovat